Tak u našeho kluka všichni posílali do školy, sama jsem instinktivně cítila, že ano.
U dcery je to kyvadlo předpokladů a hendikepů hodně rozhoupané, nakonec mi ostatní dali maximum informací o možném vývoji, ale stoprocentní doporučení neudělal nikdo.
Nakonec jsem to minulý týden uzavřela (srpnová, psaní jasnej problém...).

K té dětskosti toho spolužáka - mně je jedno, co děti čtou, spíš jde o to, jak zapadne mezi ostatní. Když někdo ve škole den co den pláče a navíc tam nemá žádného kamaráda (ostatní kluci jsou už dávno jinde, Šmoulové jen pro ilustraci), určitě mu tam nebude moc dobře. Za rok to mohlo být jinak.