Tak trochu zaplevelím, protože následující báseň je psaná otcem pro dceru, takže se pro tebe nehodí - ale vybavila se mi, když jsem četla tvé téma a vygooglila si jí. Tak jen tak pro potěšení. Snad ti najde někdo něco vhodnějšího.

Jiří Žáček

Mít dceru

Mít dceru,
to je služba pro anděla.
Musíš jí plašit stíny z čela,
musíš ji mít rád jako žádnou z žen
a žárlit na chlapečky, kteří se s ní
dnes ještě perou na písku
o kyblík s lopatkou a směšně běsní,
ale už za pár let jí budou hníst
tělo i duši jak sochař hlínu.
Musíš ji naučit všemu,co jsi
už málem zapoměl;
milovat bez řečí,
mít radost z radosti
a zjara hvízdat s kosy.
Tak, aby byla člověčí.