Marťo,já bych taky nenechala řvát na svoje dítě,jenomže třeba já patřím mezi matky,které by situaci řešili.Ale nutno přiznat,že jsou matky,kterým je naprosto u zadní části těla,jestli někomu jejich svatý andílek ubližuje a nehodlají to řešit.Sama mám jeden takový případ ve velmi blízkém okolí-matka byla tak podělaná ze svojí dcerušky,když holka byla malá,že jí dovolila dělat co holku napadlo,když ta malá mlátila ostatní děti a byla na ně hnusná tak jí ještě omlouvala,že z toho vyroste,a jak to vypadá dneska?Z holky je nezvládnutelný sedmiletý hajzlík,kterého nikdo není schopný zvládnout,nemá sebemenší hranice v tom,kam může se svým chováním zajít,to co si dovolí k dospělým je na pěst,máma neví kudy kam,a protože si s ní absolutně neví rady a po dobrém to nejde,holku mlátí,což samozřejmě stejně nepomáhá.A přitom stačilo jen jediné-dítě odmala vychovávat a stanovovat mu hranice.Takže já si umím představit,že někdo klidně seřve cizí dítě-kdo mu má nějaké hranice ukázat,když to nezvládá rodič?Jak se má dítě učit,co je správně a co špatně?