cig4,

já nevím (respektive vím řešení za sebe, ale neodvažuji se ho vydávat za jediné možné a univerzální), ale říkám si, že pokud jde o to dát dítěti dobrý vzor, jestli je ještě dobrý vzor ukazovat mu, jak tu vlastní hrdost zahodím a pošlapu a ještě si to zracionalizuju, že je to tak vlastně lepší?

Bude-li to dítě holka, tak jaký jí to vyšle signál do partnerského života? že je nutné se obětovat a že moje vlastní já nic neznamená, když je to v zájmu celku? a klukovi? že je vlastně OK se k partnerce chovat nečestně, protože ona to v zájmu zachování rodiny vydrží?

samozřejmě je dobré, když dítě vidí řešení neshod a problémů, ale je otázka, jestli toto platí i v případě, že se nejedná o běžné věci každodenního provozu (kde si myslím, že je i tak tisíc a jedna příležitost vidět, jak se k tomu táta s mámou staví), ale že to sahá na samou podstatu PARTNERSTVÍ - tj. že jsme na to dva, že jsme parťáci a že parťákovi se prostě nohy nepodrážej.

Ano, je možné dítě na vlastním příkladu naučit, že podtrhnout osobu nejbližší je vlastně normální a v pořádku a nic se neděje. Ale je to opravdu přesně to, co chceme dosáhnout?