Přidat odpověď
Když to vezmu ještě trochu blíž, jo, klidně si s prostitutkou dám to kafe a vyposlechnu si trable, dokonce budu ochotná si vyposlechnout, jak je to tedy super a happy, či co, dokonce přežvejknu, když si s ní to kafe dí chlap a poskytne jí rameno k vyplakání, protože ona je v první lajně člověk.
Nicméně, nebudu se tvářit, že je to moje norma, že patří k mému běžnému způsobu života pohybovat se v takovém prostředí. Svého času to byla profese a občas se to tak sešlo s tím kafem. Neměla jsem pocit ošklivosti, ani jsem to nesoudila.
V jistých ohleech jsem liberál, to jistě, ale v některých naopak prudérní měšťka a nakonec - proč ne. Nikdy nikde se nevejdu do žádné škatulky se vším všudy, vždycky něco přečnívá, nebo se nedostává, ale nevidím důvod tomu nedat přirozený = vlastní průchod. Pokud neubližuju a to se snažím, co mi síly stačí, přiznávám, že občas je to i málo, ale.....................
Tady vyvstává otázka, ano, MM je milovaný člověk, ale byl by milovaný, mohla bych milovat někoho, kdo je někdo jiný? Zřejmě ne, protože takového jsem si nevybrala, vybrali jsme se navzájem pro to, co jsme, ne proto, co zastíráme.
Jak psala Ter - víme o sobě ledacos, včetně toho, že MM je čistý, jak lilie, na rozdíl ode mně, ale právě proto vím, kam s jistotou můžu položit jisté hodnoty.
Předchozí