Kudlo, tak já sama sebe klidně měním, otázkou je, co si pod tím představit. Nejsem úplně stejná jako třeba před 10 lety, a dle mě by i bylo divné, kdyby ano, kdyby deset let zkušeností, manželství, životních žměn, narození dětí, člověka nijak neovlivnilo. Já na některé věci pozměnila názor, a tím pádem i chování - tzn. klidně to může vypadat, že i sebe sama... že to je pozitivní i pro vztah je nasnadě, ale prvotně musí být pro mě. POkud mi nějaký postoj nefunguje, nedržím se ho. Resp. taky mám pár věcí, kterých se držím, ale nedivím se, že negungují
Příklad: Jako dvacetiletá jsem mohla sníst pět čokolád denně a byla hubená, v současnosti jsem si přivodila dvacet kg nadváhy, které teď shazovala... prostě je třeba reflektovat to, co se děje, jak se měníme, nebudu se držet pěti čokolád, protože "jsem taková, že je jím, a vždy jsem jedla, přece teď nepřestanu", když to prostě a jednoduše nefunguje... a pokud ano, nebyla to smůla, že jsem tlustá
Co se vztahů týče, klidně můžu teorii štěstí připustit při seznámení, vše od toho momentu ale bylo o nás.