nezvladam vubec příjdu si mimo, jsem schopna se hodinu bavit v klidu s kde kým a pak se složím a brečím. vůbec nevím jak to zvládnu. zjistila jsem že mám jen virtuální přátelé, a pokud už by mi chtěl někdo pomoct tak bydlí hrozně daleko. v okolí nemám nikoho,kdo by mi řekl-hele vezmu lahev,přijedu ti pomoct ten smutek utopit...pouze včera mě moje dobrá kamarádka(jediná) vytáhla na koně abych si trochu dáchla.. lidi občas napíšou na fejsbůk, ale jinak jsme na to s manželem sami