Tak já bych řekla, že lopatkou po hlavě je lepší než písek do očí.

Když jsem si po obědě chodívala lehnout s klukem (ach kde jsou ty sladké chvíle), nastávala tam "nebezpečná" situace. On se zklidnil, ale těsně před tím než usnul najednou rozhodil rukama. Já se na něj často dívala, kochala jsem se tím, jak je v klidu slaďoučký, hodňoučký.

Většinou jsem zareagovala rychle a mrkla a uhnula, takže mě maximálně škrábnul do víčka. Ale jednou jsem byla strašně unavená a nezareagovala jsem včas. a on mě škrábnul do oka. To byla strašná bolest. Asi dvacet minut jsem ležela se zavřenýma očima, slzy mi tekly proudem. Pak jsem usnula, ale když jsem se po hodině probudila, furt mě to bolelo a slzelo. Bolelo to pak ještě asi 3 dny. takže fakt zlatá lopatka do hlavy.