Májo,

už 3 roky žiju s alkoholičkou. Takže snad Ti k tomu mohu něco říct. Mohl bych o tom vyprávět hodiny ale budu stručný. Zkusím to dát do bodů.

1. Alkohol přemění jakoukoli dobře postavenou myšlenku na ovesnou kaši. Je lepkavý. To je věc, která mi docházela velmi pomalu. Ať jsou tvá řeč a činy jasné jako Slunce. Musí to být jednoduché a jen "ano" a "ne". Jsou přípustné jen jednoduché podmínky na jejichž jedné straně je pouze a jedině alkohol, jako např. "Dokud piješ, tak..." nebo "Protože piješ, tak ....". Nesmí to být např. "Pokud se nezačneš léčit, tak....", to už je kombinované a nefunguje to. Je to jako práce s leptavými výkaly, čím více se v tom budeš patlat, tím více budeš zapatlaná a poleptaná.

2. Zapomeň na sesterskou lásku. I zlobil jsem se na doktory, že přistupují k pacientům jako k materiálu. Ale oni dobře vědí proč. Jednak kvůli prvnímu pravidlu a jednak aby se nezbláznili. Pokud bude mezi tebou a sestrou jakákoli emocionální vazba, což lze předpokládat, sestře nebudeš moct pomoci. Budeš bloudit v kruzích. Těžko se to popisuje, ale já dnes už vím své. Budeš hledat důvody, proč pije všude možně. Možná jednoho dne i u sebe. Budeš se plácat mezi odměňováním a trestáním tvé sestry. Nakonec, odměna jí umožní se napít a trest jí dá důvod se napít. Až ti bude nejhůř, doporučuji se podívat na film "Wall Street: Peníze nikdy nespí". Někde uprostřed filmu vysvětluje Michael Douglas své dceři, co vše dělal pro záchranu jejího bratra. Alespoň mě to pomohlo.

3. Všude zde zmiňované, že "alkoholik musí chtít sám", je pravda pravdoucí. Nevěřil jsem tomu ale teď už to můžu potvrdit. Zkusili jsme všechno, léčebnu, psychiatra, kinezioložku, usmíření s rodiči, trestání a odměňování, jinou stravu, zvedání sebevědomí a nakonec i já jsem se snažil změnit sám sebe (to už jsem byl hodně zapatlaný). Přirovnal bych to k pobytu v jámě. Vytáhneš svého blízkého z jámy a jemu se to líbí. Tak do ní skočí zas a vykřikuje, aby si jej někdo všiml a opět jej vytáhl. Pokud bude chtít vylézt sám, ve většině případů sám vyleze. Těch případů alkoholiků, kteří potřebují podat ruku nebo spustit žebřík, je mnohem menší část.

4. Chválabohu jde jen o podělanou chemii. Vše je o závislostech. Lidé si nechají ubližovat v práci, protože se těší na výplatu. Hodně lidí je závislá na cukru, a pokud jej přestanou nadužívat, trpí podobnými absťáky jako u drog. Lidé jsou závislý na pochvale, obdivu, přísunu peněz. V konečném důsledku je to stejné, jako u jakékoli jiné látky. Na konci řetězce je serotonin. S tím souvisí i ty zmiňované deprese. Pokud tohle člověk ví, hodně věcí je jednodušších. Nehledej příčiny pití tvé sestry v okolnostech. Na cokoli lze pohlížet pozitivně i negativně. I kdybys přestavěla celé okolí tvé sestry, jako by žila v Matrixu, tvá sestra změní podmínky. To uvnitř její hlavy je ten filtr. To je ten důvod, proč platí pravidlo 3. Ale samozřejmě, bojovat je třeba na všech frontách, takže i to okolí lze měnit. To můžeš ale jen pokud plníš pravidla 1 a 2. Alkohol je chemie, takže nakonec pomůžou jen prostředky chemiků. Tj. nedodat (peníze také), ředit, nahradit, vytěsnit neboli zavřít (nejlépe sestru), vylít, Omega3, L-Triptofan, pestrá strava (ryby, vejce), Antabus, sport, sex, Sluníčko.

Kolik Tě to bude stát? Ani se neptej. Nechat alkoholika zemřít je levnější, než ho uzdravit, jinak by mezi námi žádní nebyli. Na pomoc státu zapomeň, má z alkoholu příjem. A pokud se ti to nepodaří, vrať se o několik století zpět. Jako by někdo tvůj blízký odešel do lesa na dřevo a roztrhal ho medvěd. Prostě si ho vzala příroda. Na koho by ses měla zlobit? Mohla by jsi chytit toho medvěda a připravit mu dlouhou a bolestivou smrt. Aby to už příště neudělal. Pomohlo by to? A co takhle jít do prvního supermarketu a rozmlátit tam všechen chlast? Pomohlo by to? Jen bys udělala radost supermarketu, protože je pojištěn a radost výrobcům alkoholu, protože by musely dodat nový. Takže pravidlo 2.

S chutí do toho