Ahojky,
měsíc před svatbou a pár měsíců do porodu a já se cítím hůř a hůř .
Mladší přítelova dcera (11 let)se chová poslední dobou příšerně. Něco jí řeknu, aby udělala a ona se zatváří, jako kdybych po ní chtěla nevím co! Vůbec mě nerespektuje a ignoruje. Prostě si dělá, co chce.
Když jí řeknu, aby se učila - prospívá se čtyřkama a pětkama, tak je uražená, co si to vůbec dovoluju jí říkat něco o učení.
Před 14 dny byl Den matek. Moje 6 letá dcerka mi vyrobila přáníčko. Starší přítelova se bavila s mladší, že pro mě nic nemají. Ta mladší jí na to odpověděla, že stejně nejsem jejich MATKA! Jak mě to zamrzelo a jak jsem se hned rozbrečela.
Člověk jim chce mámu nahradit, když jim ta jejich utekla, ještě když byly malé a tohle je všechen vděk, co od nich mám...
Je mi z toho vážně moc smutno, když se o tom bavím s přítelem, tak mi vždy řekne, že je to puberťačka, že si toho nemám brát tolik. Ale mne to prostě dostává do kolen a vždy jsem byla hodně citlivá a teď vlivem těhotenských hormonů je to snad ještě horší. Vždycky jsem se snažila řešit vše po dobrém, ale už to vážně nejde. Chodí i k psycholožce, tam sama přiznává, že doma dělá naschvály, dokonce i s tím učením. TAk nevím, co a jak dělat dál. Ignorovat? Asi ano, protože se z toho jinak asi brzo zcvoknu ...