Já ti rozumím Magráto a souhlasím i s tím, že je všechno tak nějak čím dál víc o penězích. Jenže bohužel bez peněz se žít nedá, můžu mít ušlechtilé představy, jak se o své rodiče, kteří mi dali dobré vychování, postarám, ale na ty finanční potíže prostě narazím, jak se tomu vyhnout? Pokud je člověku dejme tomu padesát, má nemocné rodiče a děti na školách, nesplacenou hypotéku, se kterou má co dělat, aby ji utáhl...já nevím, ale co má dělat, aby to nebylo o penězích? Když totiž přestane pracovat, aby se o nemohoucí rodiče staral, nebude mít ani na hypotéku, ani na studia dětí. Pokud mu rodiče do začátku pomohli, může být hypotéka už v tomto věku splacená a je možné se o rodiče více postarat. Pokud nepomohli, ale peníze použili na to, aby se na důchod aspoń částečně zajistili sami, problém s péčí o ně odpadá nebo není tak velký. Ono to prostě z mého pohledu bohužel JE hodně o penězích, nemá snad cenu si něco nalhávat a nemá to co dělat s tím, že člověk má většinou své rodiče rád bez ohledu na to, jestli od nich do začátku něco dostal nebo ne.