Přidat odpověď
Nenapsala jen to každé dítě může dobře spát - napsala, že je třeba prodlužovat intervaly, po kterých přijdeme na pláč dítěte, až do chvíle, kdy dítě VÍ, že matka je blízko, ale nezvedne mne, a klidně usne. -Protože mu nic jiného nezbude.
Syn málem přišel o rozum - nechápal: Proč sem teda chodíš (JP píše vyjádřit mu svou lásku a účast a blízkost) když mě nepochováš, a zase jdeš pryč?
Nechápal on, zmítal se vzteky, nechápala jsem já, když by ta parádní metoda měla přece fungovat! Výsledek - vytočené dítě, vytočená mamka. Pak jsem to zachraňovala tím čtením.
Předchozí