Jezdím se dvěma, nyní 9+3, jsem mistryně kompromisů, abychom si užili všichni tři. Je to hodně náročné, ale dá se to a máme na co vzpomínat.
Volím místa, kde nebudeme úplně sami a doufám, že se tam objeví nějaké vhodné děti na sociální kontakty mých dětí
Kámošky sice mám, ale mají partnery, bez kterých nikam nejedou, maximálně na výlet. A taky by to asi samotné nedaly, už si zvykly na ten společný servis s tatínkama.
Nevím, jestli si někdo něco divného myslí, asi ne, nebo jsem si nevšimla.
Vím, že taky existují takové ty organizované dovolené, jednou jsem to vyzkoušela, tenkrát jen s dcerou, taky to nebylo špatné, měla jsem čas se po okolí projet na kole.
Jednou jsem našla na dovču kámošku na netu, na inzerát, i to bylo fajn, naštěstí jsme si sedly, tak jsem si užila na dovče i konverzace. Se dvěma dětmi se už o hledání nepokouším, je to komplikovanější.
Prostě to risknu, že tam, kam jedem, případně nějaké osoby a děti budou a zbytek se nějak doladí.
Plánuji většinou na poslední chvíli. Vyberu lokalitu, najdu ubytování a maximálně do týdne jedem.
A doufám, že to přežijem ve zdraví