Ještě k té osudovosti. Víc než osudovost podle mě působí to, že jsou dvě kategorie lidí. Lidi, co rozpoznají příležitost, která je ta pravá, když se objeví na obzoru. A lidi, co nerozpoznají a ti se většinou tak nějak životem potácí, vybírají si špatné partnery, nebo partnery, kteří se k nim nedobře chovají. Ve "jménu lásky" milují a to i lidi, u kterých by té první kategorii začala blikat varovná kontrolka už při seznámení.

Spousta lidí si vybírá partnery na základě úvahy, i když třeba podvědomé. Jen není in o tom mluvit, vždy se pak mluví o lásce. Která se samozřejmě může dostavit, ale je fakt, že člověk s fištrónem se většinou do blba nebo neperspektivního nezamiluje, nebo to velice brzo pozná a odmiluje se.