Ono fakt jediné, co se po něm chce, je aby se dostavil na správné místo ve správný čas. Ale ani jinak tam moc zařizování není.
Mně se pár dní po oznámení, že dítě ponese moje jméno, ať už to, které mám po rodičích, nebo to, které mi dá on, dostalo informace."Jedu do práce. Ty máš čas běhat po městě, tak to zařiď." Takže jsem během nákupů zašla na matriku zamluvit si termín(a šokovat matrikářku, že 3 týdny je na moji verzi příprav ažaž), odtamtud do půjčovny svatebních šatů(Jsem chtěla být za princeznu, no. To jsem ještě netušila, že za dalších deset let bude sukně po zem můj běžný outfit.
), kde jsem zmámeným zrakem přejela stojany, vybrala to nejméně ovolánkované a omašličkované, co bylo v nabídce, shodila svetr a rifle, ozkoušela velikost, zamluvila na patřičný termín, seběhla kopec, v květinářství si z katalogu vybrala kytici kopretin s kapradím...dohromady to zabralo i s přesuny asi hodinu a půl.