Femke, ano, proč bych neodešla?

Pochopitelně je stav věci takový, že jsem si jistá, že by MM dítěti neublížil, nepoškodil ho ani na duchu, ani na těle a postaral se stejně dobře, jako já o jeho potřeby, možná dokonce líp, protože já bych se v tu chvíli musela postavit na vlastní nohy.

Vy to zřejmě vnímáte jako vrchol sobectví, odejít bez dítěte, já to vnímám jako vyhodnocení situace a PRO DÍTĚ V TU CHVÍLI JISTĚ BUDE LEPŠÍ ZŮSTAT S OTCEM TAM, KDE MÁ ZÁZEMÍ.

Samozřejmě to neznamená, že bych nechtěla dítě vidět, stýkat se s ním atd. Ale nemám tu křeč, "já jsem matka a kdo je víc", otec je, pokud je jeho vztah k dítěti normální a běžný, matce na roveň.
To je myslím jedno z těch klišé, že správná matka se s otcem, který se vůči ní (nikoliv vůči dětem), zachoval jako bídák, serve o děti, bez ohledu na to, co je pro ty děti skutečně dobré.