Jakékoli definice "príma" jsou samy o sobě bez dalších markerů nanic.
Proč někomu chutná víc vanilková zmrzlina a někomu pistáciová?
Dokud neznáš důvody - jak chemické, tak řekněme "psychické", nemá to žádnou výpovědní hodnotu.
Mne zajímá celý mechanismus vzniku "príma". Jak dalece souvisí se skutečnými potřebami a jak dalece jsme při tom definování ovlivněni zvenčí - zkušenostmi, načtenými moudry, zažitými stereotypy.
Existuje na to takový pěkný příklad: malým dětem hovno nesmrdí, dokud se nedozví, že je "fuj". Smrdět začne teprve ve chvíli, kdy získá "vědomostní" nadstavbu.
Mne zajímá právě ten mechanismus... nikoli výsledek, ten je celkem zjevný.