no až tak šikovný, že mladšimu bratrovi vypomohl z postýlky naší vlastní dekou a pak za vzájemné spolupráce jsou schopni čehokoliv.

Polstrováno, branky, zabezpečení pomalu na PIN.
Ale jinak ano, byli nedonošení, my jsme jásali, když začali mluvit, lézt a chodit.

Jsme nevděčníci nevděční, když nás začali tím mluvením až ničit v tom tandemu (od té doby i manžel umí vnímat a odpovídat stereo, což je u muže vzácnost), a dodnes fakt - je jim 13 let mám problém zavřít si dveře na záchodě.
Když mi dojde, že nejsou doma a že jim je 13 let a vůbec, tak to vítám, ale ty první 4 roky jejich nevypočitatelnosti nás, myslím nějak ocejchovali.

Jde o hlouposti obecně, taková hezká diskuze.