Nejvíc fantazie projevu, jak se snaží někoho přetrumfnout. Někdo něco řekne, třeba dcera "Dneska jsme na zahradě ve škole našli mraveniště." Do toho kluk skočí " ...A my jsme na zahradě ve školce taky našli mraveniště a bylo obrovský, taaakhle... " ukazuje si nad hlavu "... a byli v něm obrovský mravenci černý i červený. NO a taky modrý. A ty modrý, to byli vojáci, co s těma červenejma bojovali..." atd.

K dokonalosti ale tu svou snahu o trumfnutí dovedl ve dvou případech.

Jednou jsem jeli v autě a já povídala manželovi v autě, že sousedovic syn si měl u rodičů na pozemku postavit barák, ale nedávno se s holkou rozešel, tak nic stavět nebude. A kluk mi do toho skočil"...a já, já jsem si chtěl taky u nás na zahradě postavit barák, ale s tou svou holkou jsem se rozešel, tak nic stavět nebudu, no..."

A jindy jsem povídala o někom, kdo umřel a kluk na to "To já, já jsem už taky jednou umřel, no. Ale pak jsem se znovu narodil jako miminko."