Dcera (6) má na zahradě "jen" pískoviště a na sušáku pověšenou houpačku (jen to obyč prkýnko). A zabaví se, na trampolínu si odběhne k sousedovic dětem, klouzačka je na obecním hřišti, nějaké prolízačky taky. Ona se na té obyčejné houpačce vydrží houpat klidně i hodinu (zpívá si u toho ještě pěkně nahlas
). S tím pískem už je to slabší, tam vydrží chvíli, samotnou ji to nebaví a navíc se tam občas objeví mravenec nebo pavouk a to pak následuje úprk
Když je sama venku, tak si ráda "vaří lektvary"- do kyblíčku naleje vodu a přidává různé kytky, trávu, bordel, písek.... Pak kreslí kříama po zemi (máme betonový dvůr) nebo po vratech od garáže. Baví ji zalévat zahradu konvičkou (keře, stromy, kvítka).
Já bych to s těmi herními prvky nepřeháněla- co vidím v okolních zahradách (trampolíny, velké houpačky, domečky, klouzačky...) a zeje to prázdnotou, děcka raději jezdí po ulici na koloběžkách nebo na kolech, odrážedlech, kreslí křídama po cestě (je tu minimální provoz). Pořizovací cena těch blbin je dost vysoká a děti to často po chvíli přestane bavit (potvrzeno třema kámoškama, co koupily děckám trampolínu- po pár týdnech je to nuda).