Od 5-ti let jsem nosila u babičky dlouhou sukni na doma, chodila jsem v ní na zahradu a občas i jinam. V rodině jsem s tím neměla problém, ale od cizích jsem se doslechla, že to pro mě není vhodné. Vzpomínám si, že jsem si připadala hodně žensky a dospěle a z mého pohledu byl ten, kdo to řekl, nepřející a závistivá osoba. Dlouhé sukně ale nosím ráda dodnes a je mi jedno, jestli jsou módní nebo ne.
Dnes je to ve školkách jiné než za našich časů. Tehdy nosila každá holčička barevnou zástěrku a punčocháče. Zástěrky měly vesměs stejný střih, rozdíl byl jenom ve vzorku. Já děti nemám, ale vím, že když začala chodit do školky neteř,
tak říkala, že se starší holky posmívají, když se jim nějaké oblečení nelíbí. Tak si říkám, jak bych reagovala já, myslím, že bych se chtěla přizpůsobit.

Ty sváteční šaty bych jí po návštěvě pískoviště nechala vyprat, třeba by změnila názor.