Byla jsem s tříměsíčním, čtyřměsíčním, s dvouletým, s tříletým, pětiletým, sedmiletým. Pokud jse o blízkou rodinu (v tomto případě moji prarodiče), považuju za vhodný jakýkoli věk. Výhodou je, když je možné dítě s někým poslat ven. Pro kojené miminko jsem měla domluvenou možnost nakojit v sakristii, co si o tom kdo myslel je mi ukradené, byl to pohřeb _mého_ dědečka, ne jejich. Dědečka by miminko volající po prsu zcela jsitě pobavilo.

Jen mě mrzí, že jsem neměla čas probrat to lépe s tříletou, takže jí celou dobu nedošlo, že teď je ta chvíle, co se pradědečkem loučíme, a že je v té krabici hned vedle ní.