Přidat odpověď
Báro,
nepřijde mi OK vydírat rodiče mrtvým bratrem, ale můj otec a jeho sestra jsou děti narozené po smrti babiččina prvního syna, který zemřel, a není to pro to dítě snadná pozice. Byli milovaní, jako je bezpochyby (možná až příliš) milovaný M., ale přesto žili tak trochu "ve stínu" bratra, kterého nikdy nepoznali, ale rodiče na něj mysleli, pochopitelně. Museli si najít a vymezit vztah i k tomu mrtvému, a v M. motivaci může být i tohle, může to být i jeden ze způsobů, jak ukázat, že mu na bratrovi záleží, i když ho neznal - pokud vím, moje teta to prožívala podobně (sice ne tetováním, ale třeba ještě jako dospělá samozřejmě chtěla dát svému synovi jméno po bratrovi, kterého neznala, jako určité znamení vztahu k němu...)
Předchozí