Děkuji za názory a podporu, už jsem měla strach, jestli nejsem nějak moc úzkostlivá. Tam kde zatím bydlíme se taky tříleťáci nepouští jen tak někam samotní. Proto mě zaráží, že o některých dětech tady rodiče opravdu celé odpoledne nevědí.
Včera za mnou přišla kamarádka s dcerou, vzala si Tomíka na hodinu sebou na zahradu a pak ho zase přivedla zpátky až k nám....tohle mi vyhovuje a u toho zůstanem, Tomík se s tím holt bude muset vyrovnat a já zas budu muset pobrat to jak tu někdo psal....práce neuteče....protože z toho začínám mít trochu nervy, že nemůžu pracovat když je to zrovna teď tak strašně potřeba a místo toho dělám blbinky s Tomem...
Jinak další děti na zahradě mi nevadí, jsem ráda když tu jsou. Jenže poslední dni to je většinou tak, že přídou, zrevidujou zahradu a zahlásí, že jdou k dalším sousedům a ať jde Tomík taky, ten pak pláče a nemůže pochopit proč nesmí.