Tak určitě byli učitelé, ze kterých jsme měli strach, ale byli tak dva na škole. Jinak jsme měli dost učitelů, které jsme měli rádi a vážili jsme si jich.
Moji tetu měli a mají děti rády, je to laskavá učitelka, i na nepovinných kroužcích má vždycky plno, a přesto i ona říká, jak se děti během těch 30 let změnily k větší nekázni, agresivitě.
Ona své povolání miluje, děti zná většinou od školky (jde o vesnickou školu, kde je vše propojené) a vždycky smutně konstatuje, jak jsou ty školkové děti a prvňácci hodní a co z některých vyroste. Pokud vyvolá žáka ke zkoušení a on jí řekne "chcípni" a neobtěžuje se vstát z lavice, případně po ní hodí jablko atd., tak to fakt není v pořádku a my bychom si to jako děti nedovolili.