Ahoj neznám, bohužel. Ale narozdíl od většiny neshledávám cucání plínky nebo látky odporné.
První dcera dudlík naprosto odmítla a místo dudlíku měla moje prsa, což bylo strašný.
Druhé dceři jsem neváhala a strčila dudlík hned v porodnici a strkala jsem jí ho tak dlouho dokud si na něj nezvykla. Dudlíky má dva - dva tvary a i mimo dudlík cucá palec, plínku, dva prsty, rukáv, moje tričko ... prostě cokoliv. Je cucací.
Raději bych volila tu plínku a každý den ji prala než ten palec.
Jo a jen tak mimochodem, moje téměř 6ti letá dcera, která odmítala ty dudlíky tak jak může tak cokoliv strčí do pusy a cumlá. Takže tkaničky od bot, tkanice z oblečení, pramen vlasů, tužku...
A já si pamatuju,že jako malá jsem taky cucala pramen vlasů a taky si pamatuju,že nebylo nic zábavnějšího než cucat kousek nějaké látky - tkanice. Vy jste to jako děcka nedělaly? Já myslím,že jo,ale že si na to nepamatujete