Chápu, že tě to naštvalo. Ale nemyslím si, že by dnešní děti byly větší čuňátka. je pravda, že když vidím toho našeho zbojníka, tak si občas zapřeju mít ještě holčičku - načančanou v růžových šatičkách a ne umouněnou, jako je už 20 minut po probuzení syn. Včera měl světlé (ale staré) tričko s opičkou. Byl s tátou v dílně a když jsem na nima za půl hodiny přišla, zrovna se malej díval na bříško a říkal: "Kde je opička??" A hrozně se divil, že je tak špinavej, že opice není vidět.
Ale když si vzpomenu na své dětství, byla jsem úplně stejná. Věčně jako vichřice, upatlaná, umouněná a rozcuchaná, denně zaprasenou zástěrku ze školky.