U mně je střídavě oblačno. Nedokážu spokojeně fungovat 24/7 s dětma za zadkem, potřebuju i jiný podněty. V to nepočítám děti do 1 roku, tam automaticky předpokládám, že s nima budu.
Nejspokojenější jsem asi byla, když jsem na mateřský dodělávala školu. Pak se narodila dcera, její první rok jsem byla nadšená, jak je skvělý mít víc jak jedno dítě. Pak jsem otěhotněla znova, přišla únava, nebylo hlídání, myslela jsem, že chcípnu, chvílema bych to ani za přežívání neoznačila
Teď mám šestinedělní euforii, muž hlídá starší děti, babičky zapojíme taky, takže zatím idylka. Nechci to zakřiknout, ale teď si po delší době na MD užívám. Tuším ale, že tak za rok se začnu do práce opravdu těšit