tý jo, já zrovna na tu angličtinu pro prťata dcerku dala - bylo jí kolem tří, doma další batole rok a půl staré... začala toužit po vrstevnících, do školky ještě nechodila, celodenní program se odvozoval podle režimu malé, táta celý den v práci...
takže chodívala jednou týdně na tanečky s angličtinou, naučila se sotva pár slovíček, ale spoustu písniček, básniček, sama se oblíknout a obout a být někde chvilku sama bez maminky (do té doby jsem ji měla na sobě jak klíště) - spokojenost... a majlant to nestálo, naštěstí...
bylo to v jednom místním rodinném klubu, získala jsem tam spoustu přátel s malými dětmi, v létě jsme s tím klubem jeli na "tábor" pro maminky s dětmi - na moře nebo hory jsme fakt neměli...
na plavání s miminama jsme taky chodili - a není divu, já jako vodouch bych si nenechala ujít příležitost, jak se zašít do bazénu a s miminama to jde někdy těžko
MC mi teda uteklo - ale chápu to, každodenní vysedávání doma s miminem občas leze na palici, chybí kontakt s lidmi, nejlépe taky s malým dítětem... bezdětné kamarádky tě někdy přestanou chápat, ne každá domácnost je připravena na likvidační četu nebo není úplně bezpečná pro mrňouse (viz diskuze o pejscích), ne v každé kavárně se dá posedět s miminkem...
a výlety s miminkem - proč ne, pokud se dá za výlet počítat i moje mnohakilometrové procházky po lese nebo do města - chodívala jsem občas i 2x za den