Májo to je právě to. Ty chceš děti 3, snad se Vám zadaří, přeji Vám to. A teď si představ, že pak bys zjistila, že jsi těhotná po 4, po 5. Každý má ten svůj stopstav někde jinde.
Já chtěla dítě jedno, mám dvě a na to třetí se teď upřímně necítím. Kdoví třeba se to ještě během týdne změní, ale teď jsem z toho vyděšená a zoufalá.

A ještě k Žubce. Psala jsi, že podmínky pro 3 dítě jsou, že jsme zabezpečeni. No nevím co přesně si pod tím představuješ. To že by nemělo kde bydlet, tak to asi ne. Ale byt nemáme kdovíjak velký, bylo by to za cenu velkých ústupků a zhoršení kvality života pro všechny. Auto by 3 děti nepojmulo a na výměnu peníze nejsou. Auto a bydlení sice máme, ale jako většina na hypotéku a splátky. Výpadek financí na 2 - 3 měsíce by nás asi těžce poznamenal. Tak nějak si říkám, že za rok nástup do práce už by se asi nezdařil, protože hlídací osoba (z rodiny) by to nemusela fyzicky a psychicky zvládnout, péči o 2 děti, třetí ve školce. I já se bojím vyčerpání. Před druhým těhotenstvím jsem byla docela vyčerpaná a projevilo se to docela hnusnými nevysvětlitelnými zdravotními obtížemi - závratě, bolesti břicha atd., které mě donutili obíhat doktory a různá vyšetření a na nic se nepřišlo. Naštěstí to při druhém těhotenství přešlo. Ale tenkrát to bylo docela hrozný. Navíc mě mrzelo, že starší nechodí do školky a já jí nemohla už věnovat tolik času, když bylo potřeba uvařit, poklidit atd. a k tomu péče o mladší. Najednou to bylo všechno jiný a docela náročný.

Ale je pravda, že jsem ráda za různé pohledy na věc. Tak nějak mi to pomáhá se s tím lépe vyrovnat.

A jak jsem psala v úvodu, že nikdy. Ano taky jsem si říkala, že já bych nikdy na interupci nešla. No tak najednou mám pocit, že ano. Prostě ten kdo to nezažil, tak to asi těžko pochopí.