No jo, ale to my neznalci jsme reagovali na úplně jinou situaci...hájily jsme se, jak nejsme "slepice", když milujeme svoje dítě, a ono o to vůbec nešlo...
Upřímně, POKUD bys měla v tomhle žít, tak, jak to ted vidíš, tak to stejně neustojíš, MC neMC. Takže "vezmeš dítěti otce" nakonec stejně...ale už životem porádně zpráskaná, a s ještě míň energií, a budeš se v tom pak plácat ještě víc (a možná budeš mít podobné výčitky jako já v diskusi Mrzí mě, že jsem líp nedokázala využít dětství dcery). Tak buď v sobě sebereš sílu se na všechny mouly vybodnout HNED NA ZAČÁTKU, nebo se utrápíš.
Tím vůbec nemyslím, abys opustila partnera a ukázala příbuzným záda.
Ale aby ses hned na začátku vymezila, co jsi a co nejsi ochotná snášet. Ale to víš, lehký to není, za vlastní názory se dost často pak platí "neoblíbeností".
Tak ať to co nejlíp zvládneš!!!