Myslím, že vím dost přesně, co prožíváš, protože jsem tím taky prošla. Manžel se k tomu postavil stejně jako tvůj a myslím, že to bylo jedině správně. Protože to rozhodnutí ti stejně nikdo nevezme, to musíš udělat jen ty sama. Taky jsem si o sobě myslela, že já bych na potrat nikdy jít nemohla... zjistila jsem, že mohla. Rozhodování to bylo strašný. Moje situace taky nebyla příznivá, ale v podstatě myslím, že když člověk chce, dá se (skoro) všechno překonat. Otázka je, za jakou cenu. Já jsem zjistila, že pro mě by ta cena byla moc vysoká. Šla jsem, obrečela jsem to a ulevilo se mi. Jsou to tři roky, myslím, že jsem to ještě úplně nepřekonala a ta jizva tam zůstane asi navždycky. Ale za tím rozhodnutím si stojím a to je důležitý. Přeju ti hodně síly na Tvoje správný rozhodnutí.