Myslím, že u miminek je to jinak. Ta jsou prostě krásná, ať vypadají jak vypadají. Nebo alespoň vzbuzují v člověku takové ty ochranitelské city. Příroda to takhle zařídila. U starších dětí už je to jinak. A možná nejde ani o krásu, ale o něco, co je činí výraznými. Jedna dcera je úplně blonďatá s velmi modrýma očima. A bojím se o ní dost. Okolo nás se staví, na stavbách jsou různí lidé. No a loni si manžel se sousedem museli vyšlápnout za majitelem jedné ze staveb, protože jeho dělníci soustavně oplzle pokřikovali na naše holky. Dceři bylo loni v létě 10! Byl z toho docela velký konflikt, ale holka se bála sama na ulici. Letos už tam má naštěstí jiné lidi. Na holčinu jiných sousedů, která je podle mně hezčí než ta naše, takhle nepořvávali. Ale ona tak nesvítí dodaleka.