mám zkušenosti z našeho tábora, kde jde krásně poznat, které děti jsou zvyklé a vedené k samostatnosti a které ne. Ty druhé obyčejně jedou jen 1x. Pro někeré rodiče je šok, že jejich miláček spí pod stanem, že nemá možnost se schovat do zděné budovy,když prší. že se myje ve studené vodě a sprchuje se jenom obden, že vstává v 7 ráno a cvičí, že musí chodit denně pěšky, někdy i víc kilometrů....
A semeniště hříchů to je, to je fakt. V životě jsem nehřešila víc, než jako vedoucí na táboře. Ale dětí se to netýkalo ani trošičku.

Já doufám, že si moje dcera jednou přivede domů normálního samostatnýho chlapa. A moje kluky mi snachy budou muset vyvážit zlatem,jak dobře je vychovám