Ananto, zaviň ji. Pevně, ale pružnou látkou, i ruce, u prvního dítka jsem byla zastánce "svobody, přece ho nebudu omezovat" (a jeho úzkost tím skutečně nezmenšila:), když jsem pak viděla u dcery, jak stačilo zavinout, aby to připomínalo dělohu (tam se děti hýbat mohou, ale jen omezeně, a to omezení jim dává pocit bezpečí a pocit bezpečí potřebují malé děti mnohem víc, než pocit svobody, na ten je čas... rodiče to často dělají naopak, mimina nechají svobodně v postýlce a pak jančí, když v roce lezou na schody:)... a ona se uklidnila často i sama, pak už naskočil reflex, viděla zavinovačku a zklidnila se ještě před zavinutím
Zkus to, rozvinout můžeš vždy, že:)