Ananto, zrovna dneska jsem na tohle téma četla zajímavý článek, cituji:

Etologa vůbec nejvíc šokuje způsob zacházení s kojenci: jejich situace se ovšem od dob našeho dětství zlepšila, byť mírně. Odebírání novorozeňat a jejich masové skladování odděleně od matek, kde křičela tak dlouho, až upadla do mdlobného spánku, je asi nejhorší způsob týrání malých človíčků, jaký si lze vůbec představit – kdyby takto v některé zoo zacházeli s novorozenými šimpanzy, dočkali by se dnes brzy kriminálu. Pevně doufám, že je nějaké peklo a v něm se smaží onen pediatrický činovník, který toto „hygienické“ opatření kdysi navrhl (http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/stanislav-komarek.php?itemid=16907).

Ono se to obecně vztahuje na studený odchov..takže v tomto ohledu bych na lékaře (zejména ty starší) nedala.

Jinak k tvé otázce: taky jsem měla uřvané nedonošené miminko a prostě jsem nosila, nosila a nosila. Práci jsem dělal buď jednou rukou nebo když spalo. Ne, neměla jsem žádný čas pro sebe a ano, byla jsem unavená a otrávená a bylo toho na mě moc. Ale brala jsem to tak, že jednou jsem se chtěla stát matkou a tohle k tomu prostě patří.