Amarelo., já to nenesla dobře. Ale měla jsem jasno v tom ze v tuhle chvíli je nutné dát dítěti to co se pozdeji těžko dožene. Na tu dobu vzpomínám tak trochu s hrůzou, absolutní vyčerpání, strach ze ji něco je, pocit ze nejsem dobrá matka jinak by ležela a spala jako jiné děti. Ale zlepšilo se to a jsem ráda ze jsem to udělala. Ze jsem se na to rvouci mimino nevybodlá a nenechala ho v posteli. A ano, i ona se podle všeho hlavně nudila. Zajímavý bylo ze když se mi narodilo druhý klidný a spící mimino, měla jsem dlouho pocit ze jsem s ním málo v kontaktu a skoro ho neznám.