no samozřejmě mám na situaci svůj významný podíl. Jenomže my se jako zdravotníci učíme a musíme počítat s tím, že rodič v téhle situaci je prostě slabý a může jednat neadekvátně emočně. Křičet začal o už ve dveřích. Mě to celé hodně mrzí, nejde o zrovna o přerostlý nehet že jo. Normálně bych se s ním asi klidně a asertivně pobavila a nakonec si stěžovala. Takhle mě prostě dostal, protože to byla silně emotivní situace, ve které jsem já byla ten slabý člověk. Jistě jsem neměla z pusy vypustit žádné sprosté slovo a neměla jsem křičet.

Kdybych měla vyletět na každého pacienta, který se ocitne v úzkých a neadekvátně reaguje, tak tuhle práci nemůžu nikdy dělat. Byl tam se mnou můj muž, který tedy bohužel jen stál a zíral. Pak řekl, že ten doktor se fakt choval hrozně a že jsem se zachovala správně.