Terezo, když těď zavřu oči, jedou mi hlavou filmy příběhů. Některé jsou "pochopitelnější", některé méně. Nejvíc mě zasáhl příběh typické spořádané středostavovské rodiny, žádná zjevná patologie, otec pedagog (!), bratr student gymnázia, 16-ti letou dívku zneužívali oba. Na psychiatrii se dostala proto, že se s ní snažili udělat blázna, aby jí nikdo nevěřil, když konečně promluvila a hlavně, aby tam nejlépe zůstala. U nás byla pro pokus o sebevraždu. Když jsem viděla tu mámu, měla úplně mrtvý pohled. Vyplakané oči, ale vnitřně umřela, bez emocí, bylo vidět, že svůj život a jakýkoli boj dávno vzdala.