řeknu ti to asi takhle:
jsem sestra dvou bratrů o dost let starších = hlídali mě, měli mě na krku.. pak měli oni děti, hlídala jsme já ty děti, teď ty děti hlídají moje děti..
naše máma vnoučata nikdy neodmítala, i když byla stahaná jako kočka.. ale věděla, že jsme doma já a s dětma is hraju a on a"jen" navařila, jinak klid.. měli jsme tu moje synovce a neteř od malinka, jednoho skoro od roka.. nyní naše máma hlídá naše 2 caparty skoro každý den, sama... navaří, uklidí, ... a je jí drahně let... tchýně je o 15 let mladší než moje máma a nehlídá, dělá mezi dětma rozdíly, švagrovo syn je polobůh, ale ten náš je div ne grázlik...

suma sumárum - lidi nepředěláš.. pokud je babička takto zapřažená, nemá již třeba sílu na nějaké další hlídání.. já hlídala synovce na dovolený, když mu bylo 6 let... řeknu ti, tak vyflusaná nejsem ani ze svých 2 dětí malých! ta zodpovědnost za "cizí" svěřené dítě je strašná.. a to nemluvim o tom, když se mi ztratil u vody, beze slova... v tu chvíli jsme zestárla snad o 30 let... krve by se ve mě nedořezal a mladý pán se šel vyčůrat
já bych radila - počkat, až budou děti starší a nebudou vyžadovat permanentní dozor, neublíží si navzájem kvůli koninám, apod...