Nefotím, resp. klidně se ráda fotím, ale nerada se na to pak dívám:) sluší mi to snad jen na svatebních fotkách.
Já moc nefotím, k fotkám se ani moc nevracím, ani dětí. Já si je pamatuju, fotky mi nic víc nepřipomínají.
Fotím nebo natáčím jen v případě, kdy to chci pro někoho jiného (muž nestíhá besídku ve školce- to pro ty, co vyšilují z fotících maminek- tak proto, tak mu to natočím, aby taky věděl, jak to vypadalo...
Muže focení baví, on si pak s fotkami hraje, furt vylepšuje foťák, vrací se k fotkám, tak ať si to užije. Focení ho baví víc než samotná událost
Me ně.
A jako spousta bych ráda někdy měla hezké fotky z atelieru. Třeba někdy:)