Přidat odpověď
Elíí, aha. Nadstandartně (ze svého pohledu) to zvládala a tak asi nemá slitování.
K těm emocím..Normální člověk se přece na miminko, právě narodivší se do rodiny, těší, chce si ho chovat, hrát si s ním, mazlit se, být s ním, chce ho něco učit, má ho prostě rád. Když někoho máme rádi, tak s ním chceme být, ne? Jak jsem psala, to je snad nějaká podivná forma stařeckého autismu to preferování konzumní zábavy, dovolených, čumění na televizi, před rodinnými vztahy?
Předchozí