No, u nás to bylo tak, že když jsem si začala s dnes už manželem, byl v rozvodovém řízení, krátce na to, jsme spolu začali bydlet, pak jsem nečekaně otěhotněla (praskla nám guma :-D ) - a celá jeho rodina - hlavně babičky - no to se musíte vzít, co by se tomu řeklo - a my oba jsme řekli, že nemusíme, že k výchově dítěte není zapotřebí papír... Pak po narození dcerky kecy o svatbě nějak utichly, a my jsme oba dospěli do stádia, že se chceme vzít - oba - a brali jsme se, když malé bylo 19 měsíců - byla nám na svatbě za družičku - a obřad celý prospala... Mezi námi, určitě jsem si to užila víc, než kdybych se vdávala s pocitem, že prostě musim - mě jak někdo řekne, že MUSIM - tak vim, že se zabejčim, a přes to vlak nejede Potřebuju jít pocit, že mám na výběr, že nejsem tlačena tam, kam sama nechci, nebo k čemu jsem ještě nedospěla... Jsem ve znamení Lva...