Přidat odpověď
Donutit ke svatbě chlapa nelze - taky to málokdy stojí za to. Ale pokud je to u něj jen takový ten nedefinovatelný strach ze ztráty něčeho, co ani neumí pojmenovat, mohlo by zabrat něco z následujícího:
1/ Konstatuj, že to je tedy ok, že má pravdu a že to nevadí, ale že dítě bude mít příjmení po tobě, protože s ním nebudeš chodit po doktorech a vysvětlovat, proč on je Novák a ty Poláková.
2/ Konstatuj, že se dokážeš celkem smířit, že svatba nebude, ale že považuješ svoje jméno za obchodní značku a že pokud s ním překročíš určitou časovou hranici (urči si sama), už ho nebudeš ochotna měnit - tj. až jednou on si na svatbu vzpomene, může si vzít tvoje příjmení nebo být v rodině jediný, kdo má jiné, protože všechny děti chceš mít pak jednoho příjmení - a to toho svého.
3/ Připrav ho na zásobu právních dokumentů, které byste měli připravit, protože manželství automaticky řeší následné majetkové vztahy u nově nabytých věcí, ale vztah druha a družky ne, takže vy dva byste si to měli ošetřit smluvně mezi sebou. U všech větších majetkových kusů, které budete pořizovat, smlouvu na to, že se vlastníky stáváte oba rovným dílem. Z jeho strany nějaký (mimosoudní, jen soukromě uzavřený) závazek vyživování tvé osoby a dítěte v době, kdy se o něj budeš starat apod.
Jestli se bojí manželství jako papíru, který musí podepsat, zjistí, že je to vlastně lepší, než podepsat všechny ty ostatní. Jestli si tě vážně vzít nechce, nepomůže ani zaříkání a woodoo.
Předchozí