No - on můj táta je typ, který taky ví nejlíp, co je pro koho nejlepší a v té své přesvědčovací snaze je velmi urputný a neústupný. Stálo mě to hodně námahy a práce, aby pochopil, že, že jeho názor sice vyslechnu, ovšem rozhodnu se podle svýho, protože nikdo druhý nemůže vědět, co je pro mě nejlepší.
Takže on není ten hodný a bezmocný staroušek.
Jak to měla s ním sestra, netuším, ale ona se prostě rozhodla, že když může on, tak ona taky a vzala do důsledku - tedy v podobě dárků, tudíž každé datum, kdy se dávají dárky, je stres, hádky a nervy.
A táta stárne a už nemá tu svou sílu, asi i ledasco pochopil, změnil chování a teď nastoupila má sestra a doslova ho tím deptá, protože ona ho pak trestá svým nezájmem a ignorováním. Já to vidím tak, že není zcela zdráv a chtěl by v případě, když by na to došlo, odejít smířený se všemi, se sestrou obzvlášť, protože na ni vždy trpěl, a je to tak, jak to je.
Mrzí mě to, kvůli němu, ale nemůžu s tím nic dělat. Nebo vás něco napadá?