Brigitko, Tante, dlouhou dobu jsem byla ta nevhodně odbarovávaná... a opravdu nešlo věci ani vyhodit, ani poslat dál - ten, kdo mi ty dárky dával, pak hlídal, jestli je používám. Kdybych to velmi rázně neutnula ( trvalo několik let), měla bych svou domácnost zavalenou věcmi, které absolutně neodpovídaly mému vkusu a životnímu stylu. To jsem měla pokaždé udělat "jéééééééééééééé" s vyhlídkou, že podobnou věc, kterou jsem nepotřobovala, nelíbila se mi, nechtěla jsme jí a vůbec mi neudělala radost, dostanu třeba za půl roku znovu?

Ono se dá někdy polknout slova " ježiš, to je ale krám", ale nejde to vždycky.

Jo, kapku se mi to vymstilo, takže teď dostanu k narozeninám možná tak pohled nebo v lepším případě bonboniéru, ale jsem za to radši než tři tašky zbytečností. Což zase působí trošku komicky, když další člen naší rodiny, který má narozeniny týden po mne, dostane obálku s poměrně vysokou částkou - asi mám bát tímhle "potrestaná" za "neposlušnost".

takže Xantipy rodiče naprosto chápu, jaks e teď asi cítí.