No, já mám dva kousky, čerstvě 3 a 7 let. Když nad tím tak přemýšlím, tak máme několik zón a hračky se pohybují v nich. Takže holky malují u stolku z Ikeii, mají vedle něj polici, na kterou jsem dala třeba čtvrtky, barevné papíry, pastelky, fixky- jakmile je vidím s pastelkou v ruce, posílám je k tomuhle stolečku. Pak mají pár stavebnic, puzzlí a podobných ( her, které se dobře hrají na zemi), v obýváku, zbytek v pokojíčku a v zádveří máme velkou bednu a v ní hračky na ven - kyblíčky, lopatky, bábovky. Takže třeba hračky z pokojíku by teoreticky neměly tahat do jiných pokojů, když zjistím, volám a nutím vracet na místo. Stejně tak párkrát za den nakouknu do pokojíku, když je velký čurbes, jdeme uklízet všechny, s ničím dalším si nehrajou, dokud neuklidí. Stejně tak vždycky chvíli před večeří pokojík zkontroluju, aby ho stihly uklidit do Večerníčku a večeře. Pak už se chodí koupat a spát.
Oblečení - mají každá ve skříni poličku, do které dávají oblečení, které už měly na sobě, ale není ještě do prádla, mladší ještě se skládáním a uklízením pomáhám. Při příchodu z venku kontoluju, případně odesílám pro zapomenuté věci. Stejně tak mi nedělá problém vyrušit při jakékoli činnosti, když objevím třeba rozkopnuté boty v zádveří. Starší si docela zvykla, ale ještě pořád upomínám, mladší tenhle systém učíme. Ono to vypadá jak buzerace, ale kupodivu to docela jde, slečny se už párkrát přesvědčily, že s úklidem prudím jen když už je někde dost čurbes a pomalu zjišťují, že je fakt lepší po sobě uklízet., ale počáítám, že tak dalších 10 let jim to bude docvakávat