Mám jen malé děti, nejstaršímu bude v lednu 5 let a to už je part´ák do nepohody a je super. Hodně mi vypomuže a je rozumnej. Druhej maloš má čerstvě 2 roky. A dostáváme se z toho co já teda považuji za nejhorší... jak už tu někdo psal, tak to že od 14m vylezou tyhle robata naprosto všude, všechno musej ozkoušet a jediná cesta je asi jim to trpělivě dovolit co ozkoušej už je tak nebere, ale u prvního my to bylo naprosto jedno u druhého je míň času na to tvoření dojmu pořádku v domě neb ve spánkovém mezičase (u nás teda super od 12-14,30 ale často je mi to málo) pošolíchat a ještě se pověnovat staršímu (nechodí do školky, tak se snažím ho trochu rozvíjet doma). Tak že né vždy mi bylo po vuli vařit mezi rozházenými hrnci, kolíčky na prádlo, příbory atd. neb to vše je k takovému malému vaření potřeba a pak než jsem třebars pověsila prádlo a myslela si, že bude jednodušší ho těch pět minut nechat si žít než ho brát s sebou podávat mi prádlo a kolíčky, tak to jsem pak nestačila zírat - přeštelovaná pračka i přes dětskou pojistku, špinavé prádlo zalité vodou a zasypané špagetami a kořením a hrnce a mísy všude. To jsem si kolikrát tloukla hlavu, že jsem ho prostě neobula s sebou na terasu. Ale ted´ už je fajn, jen zkouší co vydržím a trochu provokuje, ale to je spíš o psychice kdo z koho. Hlavně že už není bordel na denním pořádku a už fakt i pomuže krájet houby, brambory, míchat těsto... .