A ještě jedna věc, ano, samozřejmě, že mám o ní strach. Jednou pařila dva dny v kuse, já už jí viděla někde ve škarpě uškrcenou, volala jsem tátovi snad co dvě hodiny, jestli už dorazila...Depak. Pak se domů přimotala a týden byl klid, přísahání, jak už pít nebude a pod. Za týden už si táhla flašku vína domů. Táta rezignoval a je radši, když si to víno dá doma, než aby lezla po barech. takže jí ho i domů koupí, jen aby nemusel řešit, že mu zase čmajzla peníze. Dal jí jednou peníze, at skočí zaplatit složenky na poštu. Propila to, dorazila druhej den. A tak to jde pořád dokola. Dřel jak mezek a koupil jí krásný zlatý náušnice s řetízkem a náramkem. O měsíc později to prodala a propila. Táta spíš mlčí, máma věčně vylitá jak váza, moji sourozenci to řešit nechtějí, zlomili nad ní hůl, že je to tragédka a nechtějí s ní mít nic společnýho, zapírají se před ní, když jí někde ve městě zlitou potkají. Mně je to líto, strašně, hanba mi je taky, vztek na ní mám, že se takhle ničí. po dobrým, po zlým. Pořád stejné. Už mě chytá nerv, jak mamce domů volám a nezvedá telefony, že zase někde pije....Bojím se, že se jednoho dne už nevrátí vůbec, protože jí někde zlitou někdo nedejbože znásilní, zabije a pod. , protože se na alkoholu neumí kontrolovat, ani po kapce. A že to řeším? Kdo z vás by to neřešil, jde o mojí mámu, jinou nemám a mít nebudu, mrzí mě to hrozně a ničí, štve mě, že spolu nemůžeme normálně trávit čas a bojím se, že velice brzy na to dojede. Její otec prý taky pil a umřel v 46ti.