Nejsi, jsi úplně normální ženská v tomhle věku
.
Víš,když mně bylo 18, tak jsem měla představu, že ženská ve třiceti je už stará a v padesáti jí nezbývá nic jiného než se těšit na důchod
, v šedesáti sedět na zápraží a hlídat vnoučata. Když se člověk za "komoušů" dožil padesátky, tak to všichni kolem slavili jako by ho viděli naposledy.
A ono je to jinak. Každá to pozná, až do toho věku doroste
.
Je mi víc než tobě, mám manžela, syna 9 let, dost náročnou práci na psychické vypětí. Takže představa, že mám během své jednotýdenní dovolené nasáčkované vnoučata mně připadá děsivá a hororová
. Nic takového - odjíždím s manželem a synem na pár dní do lázní, kde totálně vypnu. Nervy mám jen jedny, život taky jen jeden, takže dokud jsem zaměstnaná, tak mám víkendy na: úklid
, když je čas, tak vypadneme pryč z domu a zbytek času věnuji nejmladšímu synovi, tak jako jsem ho věnovala nestarším, když byli v jeho věku.
Vnoučatům se budu věnovat až budu v důchodu/jestli nám ho úplně nezruší
/ - a až nebudu chodit uštvaná z práce, nebudu 2x do týdne při příchodu do družiny řešit neschopnost vychavatelek zabavit děti/ono je jednodušší sedět v hloučku, drbat ostatní kolem sebe a nechat děti lítat jak zdivočelou zvěř - pak se diví, co všechno dovedou děti vymyslet za lumpárny/, potom úkoly se synem, najednou je sedm večer, večeře a v devět padám na hubu do postele. Nestěžuji si, jenom konstatuji
.
Jsem rádá a děkuji bohu za našeho benjamínka. Jenom se prostě necítím být babičkou od Boženy Němcové a vím,že jí nikdy nebudu.
P.S. Já to mám zařízené jinak
Nadcházející týden mně budu hlídat syna moje snacha a já jí za to moooc děkuji, protože jinak by musel jít další týden do družiny. Takže Evičko díky
.
Jo a až budu mít ještě jeden týden dovolené, tak už mám domluvené s dcerou, že si vezmu na pár dní vnučku a ukážu jí život ve městě
.